POLOHOVÉ KOEFICIENTY
NAČ PŘESNÉ KOREKCE NÁMĚRŮ?

Aby správná vstupní data byla ve vyúčtování i správně interpretována, je nutné vidět souvislosti ostře, nezkresleně

Zjistit skutečné množství využitého tepla pro každou účetní jednotku znamená získat přehled o tom, jakou měrou se příslušné prostory na spotřebě energie podílejí. Je to dostačující informace pro spravedlivé rozúčtování nákladů na vytápění? Ani omylem! Je to pouze nezbytný základ, nic víc.

Každá místnost v domě má jinou velikost, jiné tepelné ztráty, jiné vnější tepelné zisky. Každá místnost v domě je z pohledu energetické náročnosti jiná. Porovnávat spotřeby různých prostor, aniž bychom vzali tuto skutečnost do úvahy, by bylo fatální chybou. Proto je nezbytné provádět korekce náměrů.

Určit přesnou energetickou náročnost místnosti nebo bytu vyžaduje složitý výpočet, do něhož vstupuje mnoho proměnných. Používá se k tomu metoda ustálených tepelných toků a výstupem jsou bilanční polohové koeficienty. Teprve s jejich využitím budeme porovnávat hrušky s hruškami.

Současná praxe je naprosto zoufalá. Ani srozumitelný metodický pokyn k zákonu nezabránil rozúčtovatelům dělat si věci po svém. Jejich empirické polohové koeficienty nezohledňují žádný z relevantních parametrů. Zabývají se pouze počtem, polohou a orientací obvodových konstrukcí. To je podobné, jako bychom věk a pohlaví člověka určovali na základě barvy očí. Naprostý nesmysl!

My používáme bilanční polohové koeficienty zajišťující přesnou korekci náměrů dle energetické náročnosti.

POLOHOVÉ KOEFICIENTY

 

Energetická náročnost není jen o tepelných ztrátách, ale i tepelných ziscích. A aby to nebylo už vůbec snadné, je nutné navíc rozlišovat, do jaké míry jsou jednotlivé položky ovlivnitelné ze strany konečného uživatele. Při zohledňování různých vlivů tak lze uvažovat pouze ty, jejichž efekt je na člověku nezávislý.

Tepelné ztráty prostupem a solární tepelné zisky jsou bez diskuze. U větrání se počítá se ztrátou odpovídající normou stanovené hygienické výměně vzduchu, a z vnitřních tepelných zisků sem patří pouze teplo z neizolovaných potrubních rozvodů.

Již pohled na výsledný souhrn uvedených položek za jednotlivé účetní jednotky prozrazuje, že opravdu není byt jako byt. V jednom se nemusí pomalu topit, z jiného teplo doslova teče. Aby ale vše bylo v souladu s legislativou, je třeba porovnávat měrnou energetickou náročnost! Náročnost vztaženou na podlahovou plochu.

Podíl měrné náročnosti příslušného prostoru k průměrné náročnosti celého objektu je hledaným polohovým koeficientem, kterým se musí dle zákona korigovat náměry indikátorů a kalorimetrů.

1

Empirické koeficienty

Empirie je zkušenost získaná pokusem nebo pozorováním. Ani jedno neplatí pro polohové koeficienty. Nejenže neexistují důkazy o správnosti odhadů různě velkých srážek na různé příklady polohy místností v domě, naopak byla zdokumentována jejich chybovost. Nezřídka dosahuje hrozivých 70 %.

Empirické koeficienty používá pouze ten, kdo neumí spočítat energetickou náročnost a současně ignoruje, že na základě takto zkorigovaných náměrů dochází k okrádání obyvatel domu.

2

Ztrátové koeficienty

Pokud rozúčtovací firma uvádí, že používá k zohlednění energetické náročnosti korekce založené na výpočtu tepelných ztrát, je nutné se ptát, pro jaké okrajové podmínky byl zmíněný vypočet proveden. A co vnější tepelné zisky, kam ty se poděly?

„Topenářský“ výpočet je pro stanovení polohových koeficientů nepoužitelný pro nevhodné okrajové podmínky. A „energetická“ obálková metoda zase přehlíží vliv vnitřních tepelných toků. Chybovost obou možností je cca 40 %.

3

Bilanční koeficienty

Pro objektivní posouzení energetické náročnosti jednotlivých prostor se musí provést bilanční výpočet metodou ustálených tepelných toků. Žádné odhady, ale podrobná analýza.

Vedle ztrát do exteriéru uniká teplo i do nevytápěných částí objektu. A pak tu máme nezanedbatelný efekt slunečního záření. Ten se rovněž liší podle polohy v rámci objektu. Tyto vlivy berou v úvahu pouze bilanční polohové koeficienty. Proto jsou ze všech možností zdaleka nejpřesnější.

Rozúčtovatelské firmy si s polohovými koeficienty hlavu příliš nelámou. Nahrává jim, že státní orgány rezignovaly na vymáhání souladu legislativních požadavků s praxí. A vlastníci domů se v pravidlech nijak zvlášť neorientují a chybí jim i podklady pro odhalení chyb. Pro ty, co nechtějí riskovat případné soudní spory, máme bilanční polohové koeficienty.